Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2011

Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2011

Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2011 odpovídají v podstatě jednomyslně na otázku, jaké umění je v současné době aktuální. V rámci společné výstavy v Centru současného umění DOX se Filip Cenek, Dominik Lang, Pavel Sterec, Mark Ther a Jiří Thýn prezentují konceptuálním uměním, pohyblivým obrazem či nenarativní fotografií. 

Už při výběru finalistů mezinárodní porotou bylo jasné, že v nejužším finále tohoto ročníku jsou mezi umělci výhradně autoři instalací, objektů, animace, fotografií a videí, tedy těch uměleckých forem, které jsou pro současné umělce dlouhodobějším trendem a pro veřejnost nemusí být na první pohled jasně čitelné. Organizátoři udílení této ceny se proto snažili postupně představit každého z pěti nominovaných umělců v širší souvislosti jejich tvorby.

Pokud se v minulých letech objevoval názor, že staví proti sobě klasická výtvarná média a konceptuální umění, mezinárodní porota tohoto ročníku žádného tradičního malíře či sochaře do finále nevybrala. Zato v něm poprvé figuruje absolvent ateliéru fotografie. „Tak jako se proměňují teoretické postoje k tomu, co je a není umění, jako se proměňuje vizualita na síti i v každodenních reáliích, tak se mění i výstupy nejmladší generace umělců v soutěži o Cenu Jindřicha Chalupeckého,“ říká Lenka Lindaurová ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která byla zároveň kurátorkou výstavy. Všech pět umělců, kteří se představili na výstavě Finále 2011, pracovalo s určitým konceptem, často požadují divákovu „spolupráci“, důležitý je pro ně proces vzniku „díla“, které už nemá podobu závěsného obrazu či sochy.

Dominik Lang

Dominik Lang v roce 2011 nejdříve uspěl ve výběrovém řízení pro Bienále současného umění v Benátkách a oprávněnost volby pak potvrdil instalací, která v Benátkách sklidila velký ohlas. Na výstavě Finále 2011 se Dominik Lang prezentoval prostorovou konstrukcí Soukromé muzeum, která je „muzejní expozicí v expozici galerie“ a dává divákovi možnost nahlédnout do procesu umělecké tvorby.
Více o autorovi

Jiří Thýn

Jiří Thýn bodoval autorskou výstavou fotografií Archetypes, Space, Abstraction na pražské Staroměstské radnici a ve své prezentaci nenarativní fotografie nazvané Základní studie na tuto výstavu volně navazuje. Ve své instalaci přemýšlí o abstrakci ve fotografii a pokouší se přenést médium fotografie do prostoru se zachycením procesu tvorby.
Více o autorovi

Filip Cenek

Filip Cenek se dlouhodobě věnuje především videu a animaci, na výstavě se představil vícekanálovými diaprojekcemi bez zvuku v zatemněném prostoru. V minimalistické instalaci Vratké kino se prostřednictvím projekcí diapozitivů snaží ukázat takové druhy vyprávění, v nichž sled událostí není určován jen chronologickým pořadím. Promítání není synchronní, takže každý z návštěvníků uvidí jiný, originální „příběh“.
Více o autorovi

Pavel Sterec

Pavel Sterec si pro svou instalaci nazvanou Dva malé průsečíky na velké vertikále zapůjčil z Národního muzea krápník stalagmit a meteorit, k nimž se vztahují dvě sady pohlednic dokumentující dva happeningy – tzv. „živou knihovnu“ s vědci v Koněpruských jeskyních (symbolizuje ji stalagmit), kterou se prezentoval v rámci Chalupeckého doprovodné akce, a „speed dating“ neboli rychlé rande naslepo (symbolizuje ho meteorit) v prostorách jedné pražské hvězdárny.
Více o autorovi

Mark Ther

Mark Ther se dlouhodobě věnuje videoartu, především tématům lidské identity. Pro výstavu v centru DOX připravil video nazvané Das wandernde Sternlein (Putující hvězdička), jehož jádrem je příběh o ztracených dětech v lese v oblasti bývalých Sudet, který si autor vymyslel a posléze od starousedlíků zjistil, že podobný příběh se skutečně zhruba před osmdesáti lety stal.
Více o autorovi