Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2011

4. listopadu 2011 – 15. ledna 2012

Praha, Centrum současného umění DOX

Cena Jindřicha Chalupeckého: Finále 2011

Centrum současného umění DOX | Poupětova 1 | Praha 7 | https://www.dox.cz

Vystavující umělci: Filip Cenek, Dominik Lang, Pavel Sterec, Mark Ther, Jiří Thýn
Kurátorka: Lenka Lindaurová
Architekt: Zbyněk Baladrán
        

Letošní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého odpovídají v podstatě jednomyslně na otázku, jaké umění je v současné době aktuální. V rámci společné výstavy v Centru současného umění DOX se Filip Cenek, Dominik Lang, Pavel Sterec, Mark Ther a Jiří Thýn prezentují konceptuálním uměním, pohyblivým obrazem či nenarativní fotografií. 

Už při výběru finalistů mezinárodní porotou bylo jasné, že v letošním nejužším finále jsou mezi umělci výhradně autoři instalací, objektů, animace, fotografií a videí, tedy těch uměleckých forem, které jsou pro současné umělce dlouhodobějším trendem a pro veřejnost nemusí být na první pohled jasně čitelné. Organizátoři udílení této ceny se proto letos už od červnového vyhlášení jmen finalistů snaží postupně představit každého z pěti nominovaných umělců v širší souvislosti jejich tvorby.

Pokud se v minulých letech objevoval názor, že staví proti sobě klasická výtvarná média a konceptuální umění, letos mezinárodní porota žádného tradičního malíře či sochaře do finále nevybrala. Zato v něm poprvé figuruje absolvent ateliéru fotografie. „Tak jako se proměňují teoretické postoje k tomu, co je a není umění, jako se proměňuje vizualita na síti i v každodenních reáliích, tak se mění i výstupy nejmladší generace umělců v soutěži o Cenu Jindřicha Chalupeckého,“ říká Lenka Lindaurová ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého, která je zároveň kurátorkou výstavy. Všech pět umělců, kteří se představují na výstavě Finále 2011, pracuje s určitým konceptem, často požadují divákovu „spolupráci“, důležitý je pro ně proces vzniku „díla“, které už nemá podobu závěsného obrazu či sochy. „Všichni vybraní finalisté hrají aktuálně na české výtvarné scéně důležitou roli a jejich dosavadní práce jsou příslibem, že se výstava „Finále 2011“ stane velkou událostí,“ říká předseda poroty Christian Rattemeyer.

Dominik Lang

Dominik Lang letos nejdříve uspěl ve výběrovém řízení pro Bienále současného umění v Benátkách a oprávněnost volby pak potvrdil instalací, která v Benátkách sklidila velký ohlas. Na výstavě Finále 2011 se Dominik Lang prezentuje prostorovou konstrukcí Soukromé muzeum, která je „muzejní expozicí v expozici galerie“ a dává divákovi možnost nahlédnout do procesu umělecké tvorby.

Jiří Thýn

Jiří Thýn letos bodoval autorskou výstavou fotografií Archetypes, Space, Abstraction na pražské Staroměstské radnici a ve své prezentaci nenarativní fotografie nazvané Základní studie na tuto výstavu volně navazuje. Ve své instalaci přemýšlí o abstrakci ve fotografii a pokouší se přenést médium fotografie do prostoru se zachycením procesu tvorby.

Filip Cenek

Filip Cenek se dlouhodobě věnuje především videu a animaci, na výstavě se představuje vícekanálovými diaprojekcemi bez zvuku v zatemněném prostoru. V minimalistické instalaci Vratké kino se prostřednictvím projekcí diapozitivů snaží ukázat takové druhy vyprávění, v nichž sled událostí není určován jen chronologickým pořadím. Promítání není synchronní, takže každý z návštěvníků uvidí jiný, originální „příběh“.

Pavel Sterec

Pavel Sterec si pro svou instalaci nazvanou Dva malé průsečíky na velké vertikále zapůjčil z Národního muzea krápník stalagmit a meteorit, k nimž se vztahují dvě sady pohlednic dokumentující dva happeningy – tzv. „živou knihovnu“ s vědci v Koněpruských jeskyních (symbolizuje ji stalagmit), kterou se prezentoval v rámci Chalupeckého doprovodné akce, a „speed dating“ neboli rychlé rande naslepo (symbolizuje ho meteorit) v prostorách jedné pražské hvězdárny.

Mark Ther

Mark Ther se dlouhodobě věnuje videoartu, především tématům lidské identity. Pro výstavu v centru DOX připravil video nazvané Das wandernde Sternlein (Putující hvězdička), jehož jádrem je příběh o ztracených dětech v lese v oblasti bývalých Sudet, který si autor vymyslel a posléze od starousedlíků zjistil, že podobný příběh se skutečně zhruba před osmdesáti lety stal.

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím