Cena Jindřicha Chalupeckého 2023

Porota

Mezinárodní porota ve složení Ivet Ćurlin (Kunsthalle Wien), Anna Daučíková (umělkyně a pedagožka), Charles Esche (Van Abbemuseum, Eindhoven), Fatoş Üstek (kurátorka a teoretička působící ve Velké Británii) a Jan Zálešák (kurátor a pedagog, FAVU Brno) vybírala z celkového počtu 108 portfolií zaslaných autorkami a autory prezentujícími svou tvorbu na místní umělecké scéně. To je ve srovnání s předchozími ročníky zatím nejvyšší počet přihlášek. Výsledný výběr reprezentuje širokou škálu médií a dle slov porotkyň a porotců také skutečnost, že mladá umělecká scéna se vydává směrem od estetiky a postupů zavedených v jednotlivých ateliérech na uměleckých akademiích k vlastním generačním zájmům. Porota si ve svém společném vyjádření také všímá, že se mladé umělkyně a umělci zaměřují spíše na hledání nových možností, přístupů a nástrojů k uchopení aktuálních výzev, než aby se věnovali kritice příčin vzniku současných krizí. 
„Mnoho děl má podobu fiktivních dokumentů zkoumajících rozsáhlé utopické nebo futuristické krajiny. Další umělci*umělkyně zaujali k realitě (nebo její projekci) opačný přístup tím, že ji rozbili na kousky, fragmentovali, případně přiblížili našemu oku. Obě tendence jako by vycházely z podobné touhy spekulovat o možných alternativách k našim současným podmínkám,“ píše ve svém shrnutí porota. 

Laureátky*ti

Tvorba Kryštofa Brůhy se podle porotkyň a porotců vyznačuje vysokou profesionalitou a úrovní odborných znalostí, stejně jako osobitou vizualitou. Propojuje jazyk umění a vědy s důsledností, která je v českém prostředí vzácná. Zajímají ho globální témata, makro- či dokonce kosmická rovina. Jeho výrazná a viuzuálně svůdná díla převádějí neviditelné elektromagnetické síly do výtvarného jazyka a působí napříč různými prostředími a geografickými vzdálenostmi. Konfrontují diváka s jinou formou poznání a na poli vědeckých dat vnáší do hry imaginaci. 
Lenka Glisníková představuje ve svých dílech nezávislý přístup k rozšířené fotografii a intermediální tvorbě. Materiálové a vizuální kvality její práce posouvají konceptuální vztah k fotografii na novou úroveň. Její projekty se s lehkostí přizpůsobují rychlosti sociálních médií a často zkoumají technologický vývoj na okrajích fotografické tvorby. Fotografie je dekonstruována a znovu skládána do nových forem; postupně nabývá sochařských a tělesných kvalit. 
Sochy a objekty Petry Jandy představují východiska, která autorka dále naplňuje významy z míst mimo galerijní prostor. Ve svých instalacích využívá organické materiály, často související se zemědělstvím, které interagují se skutečnými těly, jež vyzývá k jejich aktivaci tak, že se téměř stávají jedním. Tvoří spíše prostor pro setkání než uzavřené umělecké formy. Své materiály vědomě vybírá s ohledem na ekologii a péči a vytváří jednoduchá, ale silná holistická díla. 
Obrazy Gabriely Těthalové jsou sebevědomé, precizní a hovoří velmi současným a vytříbeným jazykem. Ve svých nejnovějších velkoformátových dílech dospívá ke složitým kompozicím bohatým na vrstvy, různé hloubky záběru i perspektivy. Ačkoli jsou její obrazy ve své podstatě abstraktní, drobnými figurativními či surrealistickými pozůstatky rozehrává hru představivosti, vyprávění a objevování. 
Umělecké uskupení StonyTellers usiluje o budování komunit založených na vzájemné péči a sdílení. Ke své práci přistupují členky často prostřednictvím sociálních médií a komunikují pomocí jejich jednoduché estetiky. Za přitažlivými obrázky se ale skrývá bohatý a komplexní přístup plný mnoha významových vrstev. Úspěšně přenášejí umělecké myšlení do reálných sociálních situací, skrze organizaci pečlivě připravených a performativních setkání. Jejich akce obnažují existenciální úzkost a často prekérní podmínky nezávislé umělecké tvorby a snaží se o posilování mezilidské i mezidruhové komunikace a solidarity. 

Výstava zahraničního hosta

Propaganda Station je nová instalace vytvořená pro Společnost Jindřicha Chalupeckého a galerii PLATO Ostrava, která zkoumá roli umění a kultury v dominantních podobách současné propagandy a zároveň i možnosti emancipačních forem (kontra)propagandy. Propaganda Station je ztvárněna jako prostorová síť uzlů, přičemž každý z nich reprezentuje jinou propagandu – propagandu alt-right, která představuje politický dopad filmové tvorby propagandistického filmaře a Trumpova ideologa Steva Bannona, propagandu financializace znázorňující vztah mezi hospodářskou krizí a výstavbou výškových budov anebo např. hybridní propagandu, která ukazuje vliv Putinova ideologa a bývalého dramaturga Vladislava Surkova na současné válečné události. Uzly jsou uspořádány kolem největšího centrálního bodu, který funguje jako „škola propagandy“. V tomto centrálním uzlu se budou setkávat umělecké a akademické osobnosti, aktivisté a tvůrci kampaní, aby se zde věnovali zkoumání propagandy a potenciálu emancipační (kontra)propagandistické činnosti. Zapojena bude mezinárodní komunita, ale velmi důležitá bude participace aktivistek a aktivistů, výzkumnic, teoretiků a dalších osobností z Ostravy, ale i jiných míst v ČR.  

Cílem projektu Propaganda Station je zviditelnit roli, kterou hraje propagandistické umění v utváření dnešního světa, a zároveň zkoumat, jaké světy by mohla přinést emancipační (kontra)propaganda. Vernisáž výstavy, kterou kurátorsky připraví Karina Kottová za SJCH, proběhne společně se zahájením výstavy Ceny Jindřicha Chalupeckého 2023.