Nejen nukleární rodina pop-up

Nejen nukleární rodina je další ze série projektů pod zastřešujícící programovou linií Ostrovy: Možnosti soužití. Tento dlouhodobý kolaborativní výzkumný, výstavní a diskurzivní projekt iniciovala Společnost Jindřicha Chalupeckého a realizuje jej ve spolupráci s mezinárodními partnerskými organizacemi a osobnostmi. Projekt začal v roce 2019 výstavou (Dis)connection v Kunstvereniging Diepenheim v Nizozemí spojenou s komorním symposiem a pokračoval výstavou Interconnection: Těla vody v galerii Swimming Pool v bulharské Sofii. V následujících letech budou navazovat další „kapitoly“ v podobě výstav, performativních akcí, setkání, workshopů a dalších způsobů práce se současným uměním.
Projekt je inspirován ideou opuštěného ostrova, který se stává platformou pro projekci utopických i dystopických vizí a scénářů, jež si představují „eskapisté“ unikající současným globálním krizím. Ostrov zde nemusí být fyzickým (ztraceným) rájem někde ve vzdálených mořích. Je spíše metaforou pro naše zkoumání společných strategií i odlišností historických, současných nebo fiktivních komunit, komunitních praktik a forem pospolitosti, které by mohly být inspirací pro konkrétní jednání a hledání alternativních forem udržitelné spolupráce a koexistence. Zajímá nás ale také „odvrácená strana“ ostrova: separatismus, elitářství, odcizení a vymezováníse vůči zbytku světa. Skrze Ostrovy se kurátorský tým SJCh ve spolupráci s dalšími participujícími kurátory a spolupracovníky chystá vyhledávat související umělecké i teoretické pozice a inspirovat vznik nových uměleckých děl, textů, strategií a situací pracujících s podobnými tématy. Tím chceme svým způsobem mapovat emocionální stav společnosti, pro kterou může vidina útěku na opuštěný ostrov představovat lákavé řešení příliš komplexních problémů.

V rámci dvoudenní akce představila svá díla a performance celkem 12 současných umělkyň a umělců a další mezinárodní tvůrci se zapojili do dlouhodobého projektu tzv. rodinného alba. Tématem akce bylo přezkoumání normativu nukleární rodiny jako manželského svazku muže a ženy žijících se svými biologickými dětmi a hledání jeho historických i současných, geograficky a kulturně odlišných, utopických i fiktivních alternativ. Kromě výstavní části prezentující především videa a krátké filmy, ale také malby nebo dočasné instalace, nabídla pop–up interaktivní počítačovou aplikaci simulující život v mongolské jurtě, jejímž autorem je vizuální umělec a architekt Vojtěch Rada, performativní čtení autorské eseje v podání laureáta Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2009, umělce a pedagoga Jiřího Skály, či rodinný workshop s laureátkou Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2007 a mezinárodně etablovanou umělkyní Evou Koťátkovou. Proběhl také performativní projekt umělce Minh Thang Phama, který do několikahodinové akce zapojil své rodiče a sestry, kteří připravili například workshop výroby tradičních vietnamských jarních závitků, nebo badmintonový turnaj. V budově Nadace a Centra pro současné umění Praha byly prezentovány také autorské filmy Markéty Magidové a Marie Lukáčové vzniklé ve spolupráci s kurátorkami projektu k tématům utopických a genderově otevřených alternativ nukleární rodiny. Po oba dny byl návštěvníkům k dispozici dětský koutek koncipovaný jednou z vystavujících umělkyň, malířkou Martinou Smutnou, která v rámci akce představila také první ze série maleb vzniklých na téma rodinných vztahů. V sobotním odpoledni probíhal ve spolupráci s umělkyní Marií Lukáčovou průvod do Stromovky s performancí umělkyně a pedagožky Lenky Klodové a afterparty v klubu AVU v budově Akademie výtvarných umění na Letné.

Program

Sobota 27.6. NCSU

• 14:00 – 14:45
Zahájení programu s komentovanou prohlídkou
• 14:00 – 16:00
Dětský koutek s Martinou Smutnou
Prezentace díla Vojtěcha Rady (komentovaná PC hra)
• 15:00
Veřejné čtení Jirky Skály
• 16:00
Průvod do Bramborárny, performance Lenky Klodové ve Stromovce

Sobota 27.6. Bramborárna

• 10:00 – 20:00
Otevřená instalace s videi Marie Lukáčové, Markéty Magidové, Binelde Hyrcana, Mary Maggic a Jessicy L. E. Taylor
• 17:30
Příchod průvodu do Bramborárny, občerstvení, styling: Marie Lukáčová
• 20:00
Začátek afterparty v klubu AVU,
U Akademie 4, Praha 7

Neděle 28.6. NCSU

• 13:00 – 19:00
Dětský koutek
• 13:00 – 17:00
Záznamy denního snění a emocionální bundy – workshop pro rodiče s dětmi s umělkyní Evou Koťátkovou
Performance Minh Thang Phama a jeho rodiny
• 14:00
Čtení úryvků z feministické sci-fi a fantasy literatury s Karinou Kottovou
• 17:00
Kulatý stůl na téma Rodina po karanténě
• 19:00
Kino – Promítání filmu Clémenta Cogitore: BRAGUINO

Neděle 28.6. Bramborárna

• 10:00 – 20:00
Otevřená instalace s videi Marie Lukáčové, Markéty Magidové, Binelde Hyrcana, Mary Maggic a Jessicy L. E. Taylor

Foto: František Svatoš

zobrazit všechny fotky (20)

skrýt fotky

Výstavní projekt Nejen nukleární rodina

Projekt Nejen nukleární rodina (Beyond Nuclear Family) si klade za cíl prozkoumat model tzv. nukleární rodiny (otec, matka, děti) a současně prostřednictvím pěti různých tematických kapitol předestřít mozaiku alternativ tohoto modelu.Jde o třetí výstavu z dlouhodobé výstavní a diskurzivní série Ostrovy: možnosti soužití, kterou tým Společnosti Jindřicha Chalupeckého navíc poprvé připravil jako kurátorský kolektiv, kdy každá členka nebo člen týmu připravuje jednu “kapitolu” výstavy a ve spolupráci s vybranými českými umělci vzniká i zcela nové tematické umělecké dílo. Ostrovy: Možnosti soužití je název pro dlouhodobý kolaborativní výzkumný, výstavní a diskurzivní projekt, který iniciovala Společnost Jindřicha Chalupeckého a realizuje jej ve spolupráci s mezinárodními partnerskými organizacemi a osobnostmi.

Kapitola nazvaná Rodičovské cíle, pojednaná kurátorkou Barborou Ciprovou ve spolupráci s umělkyní Evou Koťátkovou, se zabývá nároky kladenými na děti, ale i rodiče. Jejich vztah je zde chápán jako komplexní systém chování a sociálních vzorců. Žádný rodičovský přístup tedy není dobrý nebo špatný – je pouze vhodný či nevhodný pro danou kulturu. Dopad na vývoj dětí a jejich porozumění s dospělými je sledován jak z antropologické, tak psychologické perspektivy. Eva Koťátková se v rámci kapitoly zamýšlí nad vlivy, které působí na vztah rodičů a dětí a jejich nevědomou projekci do snění. Pro výstavu vytvoří instalaci v podobě rozměrné vertikální postele, do které může divák vstoupit a vyslechnout audio-záznamy snů.

V rámci kapitoly Rodina a gender vzniká krátký snový film umělkyně Marie Lukáčové a kurátorky Terezy Jindrové, který vypráví příběh o těhotných mužích, mluvících hadech, milostných trojúhelnících, rodině překračující biologické vazby a především o fluidnosti genderu. Tato kapitola zkoumá různé podoby „rodin“ nezávislé na tradičním pojetí soužití osob spojených biologickým poutem a také to, jak model „nukleární rodiny“ ovlivňuje a udržuje binární koncept genderu a zobrazuje různé příklady nebinárních genderových modelů po celém světě – současné, minulé a fiktivní.

Kapitola Utopická rodina čerpá z řady klíčových literárních děl žánru tzv. feministického sci-fi od sedmdesátých let dodnes, které popisují alternativní vize společnosti založené na komunitních vztazích, sdílení, udržitelnosti. Nukleární rodina a genderové stereotypy jsou v nich dávnou minulostí. Pro dnešní dobu, která volá po hlubokých společensko-environmentálních proměnách, nabývají tyto “modely” na realističnosti. Umělkyně Markéta Magidová ve spolupráci s kurátorskou Karinou Kottovou a francouzskou umělkyní Sybil Montet připravuje na toto téma krátký animovaný film zobrazující imaginativní rituál, který oslavuje přerod patriarchálního světa a jeho reprezentací na společnost založenou na feministických hodnotách. Malířka Martina Smutná v rámci kapitoly Utopická rodina představí sérii obrazů, jejichž společným jmenovatelem jsou rodinné vazby jako zrcadla společenských a kulturních norem, ale také křehké roviny rodinné symbiózy a vzájemnosti.

Kapitola Rodinné bydlení je věnovaná problematice společného bydlení a sdílení životního prostoru napříč různými kulturními kontexty. V pozadí nového interaktivního audiovizuálního díla vytvořeného umělcem a architektem Vojtěchem Radou v úzké spolupráci s kurátorkou Veronikou Čechovou stojí dlouhodobý výzkum vlivu architektonických struktur na rodinné soužití. Na příkladech konkrétních typů bydlení z různých částí světa za pomoci poznatků z pole sociologie i teorie architektury tematizuje vliv architektonického řešení domu, v širokém slova smyslu prostoru pro život rodiny, na formování a dynamiku vztahů osob, které jej obývají.

Absence v rodině, kapitola kurátorsky připravená Jakubem Lerchem, se věnuje dekompozici rodiny z hlediska jejích dílčích stavebních prvků a funkcí. Pojem rodina v sobě skýtá řadu zarytých archetypů, které jsou v kontextu dnešní doby narušovány absencí ať už hmotných či nehmotných statků. Právě absence některých z nich vede k atypizaci rodiny, její struktury a vazeb mezi jednotlivými rodinnými příslušníky a umožňuje vznik nových vazeb v rámci rodiny či vůči vnějšímu prostředí. Umělec Jiří Skála pro tuto kapitolu připravil povídku o rodině, jejíž původ je zdrojem neklidu zejména pro otce rodiny ve snaze zabezpečit budoucnost vlastních dětí v prostředí kapitalistické společnosti.

Sobota 27.6.2020

Foto: František Svatoš

zobrazit všechny fotky (24)

skrýt fotky

Neděle 28.6.

Foto: František Svatoš

zobrazit všechny fotky (17)

skrýt fotky