Přístupnost, participace, péče: proměny a nové role uměleckých institucí

čtvrtek 4. června 2026 10:30 – 15:30 hod.

Veletržní palác, Dukelských Hrdinů 530/47, Praha 7

Jaké role dnes zastávají umělecké instituce ve společnosti? Komu je umění skutečně přístupné – a jak s tím souvisejí fyzické a sociální bariéry, které v tomto prostředí existují? A jak mohou instituce přispívat k péči, well-beingu a vytváření sdíleného prostoru?

Kolokvium se zaměří na proměňující se role uměleckých institucí, se zvláštním důrazem na zpřístupňování umění, inkluzi a podporu well-beingu. Prostřednictvím konkrétních příkladů z praxe hosté a hostky představí, jak kulturní instituce reagují na sociální, kulturní i politické výzvy a jak rozšiřují své tradiční funkce směrem k péči, participaci a práci s různorodým publikem. Program bude členěn do tří tematických bloků. První se bude věnovat well-beingu a dalším novým rolím institucí, včetně projektů propojujících umění s péčí o duševní zdraví a mezioborovou spoluprací. Druhý blok se zaměří na inkluzivní praxi, zpřístupňování umění různým skupinám publika a rozvoj participativních přístupů. Třetí blok otevře téma jazyka jako klíčového nástroje komunikace – zaměří se na přístupnost a srozumitelnost textů, inkluzivní a genderově senzitivní vyjadřování i na to, jak jazyk může přispívat k vytváření otevřenějšího a bezpečnějšího institucionálního prostředí.

Cílem kolokvia bude sdílení praxe, identifikace překážek jejího rozvoje a podpora dialogu mezi odbornicemi a odborníky napříč institucemi i obory. Setkání nabídne prostor pro výměnu zkušeností, společné uvažování i navazování spolupráce. Bližší informace a jména mluvčích budou brzy doplněny.

Program

10:30–10:40 Úvodní slovo: Tereza Jindrová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého, a Oldřich Bystřický, vedoucí oddělení Rozvoj publika, Národní galerie Praha

PRVNÍ PANEL: Well-being a další nové role současných uměleckých institucí

10:40–11:05 Kateřina Melenová, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, a Dominika Grygarová, Národní ústav duševního zdraví: Prevence uměním

Kateřina Melenová a Dominika Grygarová představí vznikající program iniciovaný Národním ústavem duševního zdraví v Praze a Galerií Benedikta Rejta v Lounech. Jeho cílem je iniciovat síť kulturních institucí pro uplatňování jemných edukačních a programových intervencí pro podporu resilience a prevenci duševního zdraví i příprava prostředí pro program Art on prescribing (Umění na předpis). Obě autorky koncepce představí aktuální stav realizace v ČR i současnou situaci v Evropě i mimo ni. Cílem je představit nové argumenty pro podporu umění v kontextu galerijního prostředí i výzva k zapojení a bezprostřední aplikaci do stávajících edukačních a doprovodných programů.

11:05–11:30 Tereza Hamáčková, Galerie Středočeského kraje: Terapie uměním

Terapie uměním je již prokazatelně důležitým nástrojem podpory duševního zdraví, komunikace, práce s emocemi a prohlubování vnímavosti a citlivosti k sobě samému i druhým. Jak můžeme reagovat na nárůst potřeby podpory v oblasti duševního zdraví, well-beingu a inkluze v kulturních institucích? Jaké prostředí potřebujeme vytvořit pro citlivé návštěvnictvo a klientstvo? Kde jsou naše možnosti i limity terapeuticky orientované práce v tomto prostředí? A jak to všechno zvládnout? Proč a jak nastavit spolupráci s odborníky z terapeutické, sociální či vzdělávací oblasti? Součástí bude sdílení zkušeností s projektem GASK bez/bariér, možnosti propojení umění, terapie a péče o duševní zdraví a zkušenosti s vytvářením otevřeného, podpůrného a přístupného prostoru.

11:30–11:55 Kristýna Říhová, Národní galerie Praha: Od tvůrčího záměru k veřejnému užití: případová studie prostoru ATLAS

Příspěvek vychází z probíhající případové studie realizované v rámci projektu CLIVIE (Cultural Literacies’ Value in Europe), který se zabývá hodnotou kulturní gramotnosti a uměleckého vzdělávání ve vztahu k sociální soudržnosti. V tomto kontextu nahlížíme projekt ATLAS – Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění – a sledujeme, jaké byly vstupní předpoklady jednotlivých tvůrců a jak jsou tyto záměry naplňovány, rozpoznávány a využívány veřejností, která prostor navštěvuje.

11:55–12:10 Diskuze s publikem

12:10–12:40 Přestávka

DRUHÝ PANEL: Inkluzivní praxe a zapojení publika

12:40–13:05 Gabriela Pilařová, PLATO, městská galerie současného umění: Galerie (otevřená) na míru

V příspěvku autorka představí cyklus Jedeme, set pravidelných aktivizačních workshopů pro dvě konkrétní skupiny lidí se speciálními potřebami, který vede v PLATO, galerii současného umění v Ostravě. Odkryje, co stálo za jeho vznikem, a jak taková souvislá dlouhodobá práce funguje z pohledu vzájemné spolupráce na úrovni institucí i samotných účastníků a účastnic. Bude sdílet vlastní zkušenosti a poznatky, svou cestu, jak se k této práci dostala, co ji motivuje a inspiruje. Nastíní proces přípravy i průběh workshopů, bude sdílet své „aha momenty“ a představí, jak taková spolupráce pomáhá pečovat o dobrý život všech zúčastněných.

13:05–13:30 Michaela Gerichová a Robert Spurný, Moravská galerie v Brně: Zpřístupňování uměleckých sbírek osobám se zrakovým postižením: zkušenosti Moravské galerie v Brně

Zpřístupňování sbírek volného a užitého umění široké veřejnosti je jedním z hlavních dlouhodobých cílů doprovodných programů Moravské galerie v Brně. Kromě individuálního přístupu a produkce edukačních programů a workshopů „na míru" jednotlivým skupinám se lektorské oddělení Moravské galerie dlouhodobě zaměřuje na tvorbu aktivit pro osoby se zrakovým postižením. Klíčové místo v tomto úsilí sehrává unikátní sbírka uměleckých děl určených k haptickému poznávání. Jsou v ní zastoupeny originály významných představitelů českého výtvarného umění, jako jsou Jiří Kolář, Radoslav Kratina, Petr Nikl, Adriena Šimotová a další. Příspěvek představí metody práce lektorského oddělení a zkušenosti z praxe zprostředkování vizuální kultury a uměleckých sbírek pro zrakově znevýhodněné návštěvníky. Součástí bude i praktická ukázka části sbírky pro nevidomé a slabozraké.

13:30–13:55 Alena Kotyza, Národní galerie Praha, Nikola Ludlová, Společnost Jindřicha Chalupeckého: Participativní art mediace jako prostor péče, dialogu a sdílené zkušenosti

Příspěvek představí přístup participativní art mediace (PAM) aplikovaný v programech Národní galerie Praha a Společnosti Jindřicha Chalupeckého jako alternativu k frontálně vedené edukaci. Vychází z předpokladu, že galerie může být vztahovým prostorem, v němž lidé bez oborového zázemí posilují důvěru ve vlastní vnímání skrze zpomalení, imaginativní a tělesnou zkušenost či sdílenou interpretaci umění. PAM spadá do širšího rámce co-creation přístupů založených na spolutvorbě, partnerství a nehierarchickém vztahu mezi edukujícími a účastnictvem. Autorky představí vybrané participativní formáty pro veřejnost a pedagogy a zaměří se na facilitovaný skupinový proces, v němž se diváci mění v aktivní spolutvůrce.

13:55–14:10 Diskuze s publikem

14:10–14:30 Přestávka

TŘETÍ PANEL: Komunikace a jazykové strategie

14:30–14:55 Nikola Ludlová, Společnost Jindřicha Chalupeckého: Jazyk jako brána nebo překážka? Jazykové strategie v kontextu přístupnosti umění a etiky a politiky reprezentace

Příspěvek tematizuje jazyk umělecké instituce jako komplexní komunikační aparát, který prostupuje všemi vrstvami její činnosti. Zaměřuje se na jazyk nejen v rámci zprostředkování umění ve výstavním prostoru (kurátorské texty, interpretace), ale také na komunikaci v digitálním prostředí a doprovodné servisní formáty (např. informace pro návštěvnictvo / access notes), které zásadně ovlivňují přístupnost a celkovou diváckou zkušenost. Na konkrétních příkladech z institucionální praxe autorka ukáže, že sebelepší strategie nemohou nahradit neustálou kultivaci vlastní citlivosti a učení se skrze přímý dialog se zapojenými komunitami. Jazykové manuály totiž selhávají tam, kde je nutné k jazyku přistupovat situačně a kontextuálně. Pozornost bude věnována reálným situacím a kritickým momentům ze spoluvytváření programů a výstav s etnickými minoritami či lidmi se zdravotním postižením. Vedle reflexe historicky zatížených výrazů (např. v názvech děl) a současných termínů autorka zhodnotí potenciál i limity uplatňování inkluzivních strategií v každodenním galerijním provozu. Příspěvek kriticky problematizuje chápání inkluzivní komunikace jako pouhého souboru doporučených či zakázaných výrazů. Vychází z teze, že etika jazyka a politika reprezentace zahrnuje zvědomování si individuálních i kolektivních narativních rámců, kolokací a ustálených obratů, skrze něž různé skupiny habituálně popisujeme. Právě tyto často neviditelné jazykové návyky totiž rozhodují o tom, kdo se v institucionálním prostředí cítí být vítán a zahrnut.

14:55–15:20 Tereza Stejskalová, tranzit.cz, Proč potřebujeme „mediátorský obrat“

Příspěvek se zaměří na překonávání hierarchie mezi kurátorským a mediátorským přístupem k výstavě. Jak se odborný, často exkluzivní jazyk kurátorů může proměnit ve srozumitelnou a hlavně otevřenou komunikaci směrem k publiku, aniž by ztrácel obsahovou hloubku? Představím konkrétní metody a strategie, které jsme rozvíjely v rámci bienále Ve věci umění 2022, 2024 a 2026: od tvorby popisek a textů v tzv. easy-to-read formě, přes různé strategie psaní a editace. Budu reflektovat, jak tyto postupy ovlivnily nejen viditelnost a srozumitelnost výstavy, ale i vztahy uvnitř týmu a samotné vnímání autority kurátorského hlasu. Dotknu se i překážek, na které jsme narazily (odpor k „zplošťování“ obsahu, časová náročnost, nedostatek sdílených nástrojů, nedostatek zdrojů), a toho, jak jsme je překonávaly. V závěru bych se chtěla věnovat, proč by „mediátorský obrat“ měl nahradit ten „kurátorský.“

15:20–15:30 Diskuze s publikem

15:30 Zakončení

Program v PDF ke stažení zde:

Akci spolupořádají Společnost Jindřicha Chalupeckého a Národní galerie Praha.

Cena: zdarma / Doba trvání: 10:30-15:30/ Místo setkání: v Atlase Veletržního paláce / Rezervace doporučená na GoOut