Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2022

Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2022

Vystavující: Tomáš Absolon, Markéta Adamcová, Néphéli Barbas, Zuzana Bartošová, Radoslav Bigoš, Tomáš Blažek, Radka Bodzewicz, Antonín Brinda, Nela Britaňáková, JaCobra & Baďa Diaby, Michal Čeloud Šembera, Markéta Filipová, Dominik Forman, Matěj Frank, Markéta Garai, Ishmat Muhammad Habib, Filip Hauer, Matěj Hrbek, Barbora Kachlíková, Magdaléna Kašparová, Deana Kolenčíková, Šárka Koudelová, David Krňanský, Jan Matýsek, Milan Mazúr, Lucie Medřická, Jozef Mrva, Barbora Myslikovjanová, Anna Nerušilová, Martin Netočný, Karolína Netolická, Ondrash & Kašpárek, Lukáš Prokop, Lea Petřiková, Tereza Příhodová, Jasmin Schaitl, Lukáš Slavický, Tatiana-Sofiia Sorokina, Dominik Styk, Eva Škrovinová, Sofie Tobiášová, Natália Trejbalová, Andrea Uváčiková &amp, Ondřej Vicena, Adam Vít, David Vojtuš, Václav Voleský, Martina Koblic Walterová, Sara Wollasch, Aleš Zapletal

Mezinárodní porota se rozhodla do 33. ročníku nejvýznamnějšího místního ocenění pro autorky a autory do 35 let Ceny Jindřicha Chalupeckého 2022 vybrat pět umělkyň a umělců. Jsou jimi Olga Krykun, David Přílučík, Vojtěch Radakulan, Martina Drozd Smutná a Ezra Šimek. Společnost Jindřicha Chalupeckého a Národní galerie Praha obnovily své tradiční partnerství v rámci společné výstavy, kterou kurátorsky zaštítí umělecko-kurátorské duo Jaro Varga a Anetta Mona Chisa a která bude zahájena 22. září ve Veletržním paláci. Společně s výstavou laureátek a laureátů bude zahájena také výstava letošního zahraničního hosta, kterým je v thajský multimediální umělec, Korakrit Arunanondchai.

Mezinárodní porota ve složení Ivet Ćurlin (Kunsthalle Wien), Anna Daučíková (umělkyně a pedagožka), Charles Esche (Van Abbemuseum, Eindhoven), João Laia (Muzeum současného umění Kiasma, Helsinky) a Jan Zálešák (kurátor a pedagog) vybírala z celkem 80 portfolií zaslaných autorkami a autory prezentujícími svou tvorbu na české scéně současného výtvarného umění. Výsledný výběr reprezentuje širokou škálu médií i obsahových přístupů, ve kterých se objevují témata lidského působení na planetu, ale také na sebe navzájem v rámci společenských či rodinných struktur, a otázky ohledně nuancí fyzických a virtuálních těl, genderu a vztahů, do kterých se dostávají.

Porota ve svém vyjádření shrnuje umělecké přístupy následovně: „Mezi přihláškami jsme se setkali s novou generací umělkyň a umělců vstupujících na uměleckou scénu, která sdílí specifický jazyk informovaný digitální estetikou, online platformami a sociálními médii, jež kriticky a nápaditě recyklují. Sdíleným zdrojem kritické inspirace je otázka osobní a kolektivní identity, často vycházející z dědictví feministického a levicového myšlení. Z přihlášených děl také vynikala ta, která odrážejí klimatickou a ekologickou krizi. (…) Viděli jsme řadu děl rozkročených mezi skutečnou a digitální existencí, která si pohrávají s tím, jak je umění a život vnímáno na obrazovce a skrze ni, a se vztahem ke skutečným tělům a identitám v trojrozměrném prostoru. Napříč všemi přihláškami pak sloužila pandemie jako neustálá a naléhavá připomínka toho, že fyzická realita stále existuje a zůstává pro lidskou zkušenost zásadní.“