Výstava Cena Jindřicha Chalupeckého 2026

22. října 2026 10:00 – 21. února 2027 18:00

Laureátky: Yuliya Bokhan, Tereza Kalousová, Kolektiv Prádelna 
Kurátorky: Veronika Čechová, Tereza Jindrová, Nikola Ludlová
Produkce: Zlata Borůvková, Ondřej Houšťava
Komunikace: Petra Švecová
Programy pro veřejnost: Nikola Ludlová

Zahraniční hostka: Sophie Jung

V roce 2026 hostí galerie Plato Ostrava opět výstavu laureátek Ceny Jindřicha Chalupeckého. Toto prestižní ocenění je určeno etablujícím se vizuálním umělkyním a umělcům, kteří žijí nebo působí v České republice, a jejichž uměleckou tvorbu vnímá mezinárodní porota jako mimořádnou. Mezinárodní porota v tomto roce ocenila dvě umělkyně a jeden umělecký kolektiv: Yuliyi Bokhan, Terezu Kalousovou a Kolektiv Prádelna. Jejich prezentaci doplňuje výstava Florilegium zahraniční hostky, švýcarské umělkyně Sophie Jung, která vytváří sochařské asambláže z nalezených objektů a v Platu představí průřez svou tvorbou posledních let.

Oceněné

Yuliya Bokhan (1998), běloruská umělkyně žijící a působící v České republice, se ve své tvorbě soustředí na práci s prostorem a na způsoby, jak vybudovat místa, kde může každý na základě prezentovaných obrazů, zvuků, a jejich vzájemné interakce nalézt cestu k ukrytým obsahům. Pomocí malby, koláže, videa a zvuku vytváří multimediální díla, která mohou působit jak intenzivně a expresivně, tak jemně a citlivě. Kombinuje v nich odkazy na duchovní a historické motivy s osobní, existenciální a psychologickou reflexí. Zajímá ji napětí mezi vnější a vnitřní realitou, mezi jednotlivcem a druhými lidmi i mezi různými vrstvami vlastního prožívání.
Yuliya Bokhan se zaměřuje na momenty, ve kterých dochází k neporozumění, rozporům a pocitu nemožnosti skutečného setkání. Skrze tato témata se dotýká současných otázek mezilidských – i nelidských – vztahů a hledání upřímnosti vůči sobě samé i světu.

Tereza Kalousová (1998), vizuální umělkyně a architektka působící mezi Prahou a Amsterdamem, pracuje s různými médii: s videem, sochou, instalací a textem. Zabývá se úvahami o tom, jak digitální technologie a současné ekonomické a politické systémy ovlivňují naše vnímání vlastního těla, času a prostoru. Zajímají ji mezní situace, kdy zaběhlé formy a systémy nemohou plynule pokračovat, ale ani se úplně rozpadnout. Soustředí se na to, jak se v takových momentech snažíme zorientovat a co se děje s lidským tělem, s blízkostí a s jazykem, který někdy přestává fungovat. Ve své práci vychází z osobní zkušenosti, kterou využívá jako nástroj k uchopení širších společenských a systémových souvislostí.

Kolektiv Prádelna je skupina žen, které se spojily s cílem narušovat stereotypy a předsudky vůči lidem bez domova. Prostřednictvím textů, kreseb, filmů a živých akcí upozorňují na realitu sociálního vyloučení a pocit nepatřičnosti ve veřejném prostoru, který by měl být z principu přístupný všem. Vycházejí přitom z osobních zkušeností se životem na ulici i ze znalosti systémových bariér, které lidem brání v důstojném životě. Od roku 2023 provozuje kolektiv v letních měsících mobilní prádelnu, jejímž prostřednictvím nabízí lidem bez přístupu k hygienickým zařízením možnost vyprat a usušit si prádlo. Praní zde není charitní službou, ale způsobem, jak vytvářet dočasné bezpečné prostředí, vztahy a prostor pro setkávání.
Kolektiv Prádelna vznikl v roce 2019, dnes jej tvoří Balu, Helena, Linda, Monika, Daša, Magdalena a fenka Aranka.

Porota

Porota ve složení Denisa Bytelová, pedagožka, kritička, teoretička a kurátorka současného umění, Anna Gritz, ředitelka Haus am Waldsee v Berlíně, Hana Janečková, kurátorka a pedagožka působící na Akademii výtvarných umění v Praze, Valentinas Klimašauskas, nezávislý kurátor a spisovatel, ředitel Centra pro současné umění ve Vilniusu, Marika Kupková, kurátorka, teoretička a pedagožka, Maria Lind, kurátorka, ředitelka Kin Museum of Contemporary Art v Kiruně vybírala ze sto padesáti portfolií zaslaných autorkami a autory prezentujícími svou tvorbu na tuzemské umělecké scéně.

Porota ocenila dlouhodobou a soustavnou práci Kolektivu Prádelna v oblasti sociálně angažovaných témat – jejich dílo se zabývá zkušenostmi s vyloučením, marginalizací a chudobou prostřednictvím jedinečného uměleckého vyjádření. Dílo Yuliye Bokhan slovy poroty nabízí silné vhledy do existenciálních témat, jako jsou sociální vykořenění a úzkost, zároveň si její díla zachovávají půvab nevyřčeného a působivě propojují odkazy z celé historie malířství. V případě Terezy Kalousové porota vyzdvihla, jak ve své tvorbě vynalézavě spojuje objektovou tvorbu, architektonické myšlení a videoinstalace. Ústředním motivem její tvorby je deformace – těla, vnímání času a pohybu v postinternetové realitě.