NO TIME TO WORK. NO TIME FREE OF WORK.

3. září 2024 – 24. září 2024

Mala Stanica - National Gallery of R.N. Macedonia | 18 Skopje 1000 | Makedonie

Vystavující: Selma Banich, Lenka Đorojević and Matej Stupica, Haveit collective, Lukáš Hoffmann, Barbora Kleinhamplová, Dorotej Neshovski, Danilo Prnjat, Pavla Sceranková, Jiří Skála, StonyTellers
Kurátorský tým: Barbora Ciprová, Veronika Čechová, Tereza Jindrová, Karina Kottová, Ivana Vaseva (Fakulty of things that can't be learned)
Produkce: Ondřej Houšťava, Zuzana Šrámková, Ivana Samandova

NO TIME TO WORK. NO TIME FREE OF WORK je mezinárodní výstavní projekt, na kterém se podílejí umělci z České republiky, Slovenska a zemí bývalé Jugoslávie. První část projektu má podobu skupinové výstavy a diskurzivního programu v Národní galerii Republiky Severní Makedonie - Mala Stanica ve Skopji (v souvislosti s 19. ročníkem festivalu současného umění AKTO) a pokračovat bude ještě letos na podzim v Praze.

Projekt čerpá inspiraci z textu českého teoretika umění Jindřicha Chalupeckého Všechnu moc dělnickým radám z roku 1969, v němž Chalupecký kritizuje jak „klasickou demokracii“, tak „autoritativně vymyšlený a aplikovaný socialismus po roce 1948“. Své volání po úplném přetvoření společensko-politického systému, skutečné svobodě a přímé účasti „lidu“ na veřejném dění a kulturní sféře uzavírá následujícími slovy: „Všechnu moc radám dělníků, rolníků, mládeže, intelektuálů. Jako bychom mohli znovu otevřít první stránky revoluční učebnice a po všech zklamáních a zoufalstvích znovu usilovat o svobodu v tomto světě.“ Za zveřejnění textu dostal Chalupecký zákaz veřejného projevu na dvacet let.

Náš projekt se touto revoluční vizí inspiroval a zaměřuje se na téma umělecké práce a jejích podmínek. Zvažuje specifické role, které může současné umění a kultura hrát v širších společenských a politických souvislostech své doby. Jednou z ambicí projektu je přispět k mezinárodní diskusi o statusu umělce a možnostech zavedení všeobecného základního příjmu (nejen) pro pracovníky v kultuře. Poskytuje volnou komparativní analýzu a mapuje vznik a současný stav statusu umělce, praxe využívané v postjugoslávském regionu a nové iniciativy, které v této věci působí v České republice.
Přestože linie úvah vychází z minulosti, zabývá se především budoucností umění a umělecké tvorby, potenciálem umění podílet se na změně společensko-politických systémů a představit si životaschopné podmínky pro vlastní existenci.

Povaha projektu je experimentální a vychází z úzkého dialogu se zúčastněnými umělci. Jeho cílem je ukázat koncentraci umělců a kulturních pracovníků, kteří zažívají obtíže a prekarizaci v současném socioekonomickém systému. V první fázi kurátorský tým vybral konkrétní umělce a existující díla související s tématem práce v doslovném i symbolickém smyslu. S vystavujícími umělci pak kurátoři zahájili dialog o reálných vs. ideálních podmínkách pro tvorbu a vystavení daného díla (prostřednictvím písemného dotazníku, online rozhovoru a společných výstupů). Multilog se zúčastněnými umělci byl doplněn o pohledy spolupracovníků, kteří se v různých funkcích podílejí na tvorbě výstavy a jejichž práce bývá neviditelná nebo nepřiznaná.