Světy Jindřicha Chalupeckého

Světy Jindřicha Chalupeckého

Vystavující: Natalja Abalakova, Jiří Balcar, Václav Bartovský, Eva Bednářová, Julie Béna, Zdeněk Beran, Vladimír Boudník, Ivan Čujkov, Jiří David, skupina Dviženije, Michail Grobman, Jiřina Hauková, Anežka Hošková, František Hudeček, František Gross, Dalibor Chatrný, Vladimir Jakovlev, Vladimir Jankilevskij, František Janoušek, Věra Janoušková, Magdalena Jetelová, Ilja Kabakov, Olga Karlíková, Eva Kmentová, Jiří Kolář, Milan Knížák, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Alena Kučerová, Kamil Lhoták, Richard Loskot, Václav Magid, Mikuláš Medek, Jan Mlčoch, Alex Mlynárčik, Karel Nepraš, Ladislav Novák, Lev Nusberg, Petra Oriešková, Theodor Pištěk, Viktor Pivovarov, Naděžda Plíšková, Vlasta Prachatická, Milan Ressel, František Ronovský, Zdeněk Rykr, Jan Ságl a Zorka Ságlová, Zora (Járová) Smetanová, Ülo Sooster, Adriena Šimotová, Eduard Štejnberg, Petr Štembera, Triple Candie (Shelly Bancroft & Peter Nesbett), Jitka Válová, Květa Válová, Jaroslav Vožniak, Ladislav Zívr, Jana Želibská, Anatolij Žigalov 

Výstava o životě a díle teoretika, kritika, kurátora a esejisty Jindřicha Chalupeckého vznikla jako pokus o přiblížení myšlenkového odkazu této stále živé osobnosti české kultury. Záměrem výstavy je také v širších souvislostech poukázat na roli teoretika umění nebo kurátora ve společnosti – jeho jedinečnou možností je propojovat rozličné osobnosti, místa i oblasti zájmu. Skrze linii vlastního přemýšlení o světě vytyčuje místo, které v současném světě zaujímá umění. Záměrem tohoto projektu není vytvořit Chalupeckému symbolický pomník, ale naopak skrze dialog historických děl a práci současných umělkyň a umělců, literátů, filozofek a dalších osobností reflektovat, co z Chalupeckého myšlenek a aktivit je relevantní pro současnost, a co nám může být nápomocné v umělecky, politicky, lidsky i ekologicky nelehkých dobách. 

Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové umělecké směry a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti. Byl obráncem umění ve spojení s životem. V dnešních termínech bychom si snad mohli dovolit použít termín aktivistického či angažovaného umění. Nevěřil v pouze estetickou funkci uměleckého díla a kultury obecně. Šíře zájmů a vlivu Jindřicha Chalupeckého zaručuje, že se divačky a diváci výstavy v nějaké podobě střetnou s podstatnou částí české a potažmo mezinárodní kulturní a intelektuální historie 20. století. Na výstavě se setkávají díla více než šedesáti umělkyň a umělců několika generací: od zahraničních autorů jako je např. Ilja Kabakov přes práce autorek a autorů českého poválečného umění, například Adrieny Šimotové nebo Vladimíra Boudníka, až po reflexe současných umělkyň a umělců, jako je Anežka Hošková nebo Václav Magid. 

Rozmanitost a bohatost života a díla Jindřicha Chalupeckého určuje také formát výstavy: jedná se o soubor několika zdánlivě samostatných sekcí, odlišných nejen tematicky, ale i formálně. Najdeme zde abstrahovaný pohled do Chalupeckého bytu ve Vršovicích, čítárnu s postřehy o dílech českého a slovenského výtvarného umění a site-specific pojaté sekce věnované odkazu Marcela Duchampa nebo ruským umělkyním a umělcům, se kterými byl Chalupecký v kontaktu v 60. a 70. letech minulého století. Součástí výstavy jsou také tzv. “kabinety”, ve kterých se mísí historické a archivní materiály s reakcemi a intervencemi současných umělkyň a umělců. Výstava se pokouší neortodoxními způsoby pracovat s formami dokumentace a současného čtení historických událostí a umělecké tvorby.