Intervence #7: Aleš Čermák

Zesilovač prachu

Název výstavy Aleše Čermáka Zesilovač prachu může evokovat technologie, sci-fi i surrealistickou poetiku – tato nedoslovnost až určitá kryptičnost je pro Čermákovu tvorbu charakteristická. Liberecká výstava navázala na výzkumný projekt, který umělec zahájil během své stáže v Londýně na jaře 2017. Ve snímku AiS&SiA se Čermák soustředí na lokální socio-politicko-technologická témata s globálním přesahem. V tomto případě jde o problematiku vojenského, resp. bojového využití dronů a tzv. asymetrickou válku. Video, nainstalované v prostředí navozujícím atmosféru počítačových her střílecího typu, je složeno z koláže záběrů posbíraných na internetu, které zachycují válečné konflikty na Blízkém Východě, propagandistická videa i DIY návody na sestavu dronu. Čermákovi ovšem nejde bezvýhradně o racionální analýzu jednoho konkrétního fenoménu – zajímají jej širší struktury a procesy, ať jsou to ekonomicko-politické mechanismy globálního kapitalismu, tvorba historie a paměti, formy a úlohy zobrazení nebo technologický pokrok spojený s post-humánním vývojem světa. Součástí výstavy byly vedle scénograficky instalovaného videa také dvojjazyčné autorské noviny kontextualizující prostřednictvím textů Čermákovo uvažování absorbující impulzy vědy, filosofie i poesie.

Aleš Čermák (1984) je absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby II/ škola Jiřího Příhody). Strávil studijní stáž na Cooper Union School of Art v New Yorku a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je zakladatelem nakladatelství Ausdruck Books. Pro jeho tvorbu je klíčová práce s textem a obrazem v nejširším slova smyslu, jako s angažovaným protipólem žité skutečnosti. Autor vytváří publikace, výstavní a dramatické situace, které se zabývají globalizovanými sociopolitickými podmínkami a jejich vztahem k hybné síle jednotlivce nebo komunity. Svou tvorbu představil v českém i mezinárodním kontextu: například v rámci Bienále fotografie a vizuálního umění Liege, v Muzeu současného umění Taipei nebo v Czech Cina Contemporary v Pekingu. Na divadelních projektech spolupracoval s pražskou MeetFactory, Studiem Alta a Experimentálním prostorem NoD. Absolvoval rezidenční pobyty mj. ve Vídni, Lipsku a Londýně. Byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého v letech 2013 a 2016. 

Foto: Tomáš Souček

zobrazit všechny fotky (6)

skrýt fotky

Kurátorský text

Tautologický název videa Aleše Čermáka AiS&SiA, jež je zkratkou slov asymetrie a strategie, nevyhnutelně odkazuje k fenoménu tzv. asymetrické války. Tento relativně nový pojem je v současnosti spojován zejména s konflikty na Blízkém Východě nebo v Africe. Jednoduchá definice na Wikipedii nás poučuje, že jde o válku mezi dvěma válčícími stranami, jejichž vzájemná vojenská síla se významně liší, nebo jejichž strategie nebo taktika jsou značně odlišné. Pokud bychom se ovšem ohlédli hlouběji do historie, můžeme i v ní vysledovat podobné příklady asymetrie, nejvýrazněji v případě podmaňování si domorodého obyvatelstva v koloniálních oblastech. Asymetrie v boji má tedy hluboké kořeny spojené s dominancí „vyspělejších“ kultur a mnoho dnešních asymetrických válečných konfliktů tak vyrůstá mimo jiné z podhoubí, které se vyvíjí již desítky a stovky let. Jedním z klíčových faktorů asymetrie jsou technologie (které v nejširším smyslu můžeme vnímat třeba i ve vztahu luk a šíp vs. puška). Jak se dočteme v prognostice na Wikipedii, „revolucí ve vojenské technice, kdy informatika a telematika se staly součástí bojové činnosti, způsobem zpracování bojových dat, použitím vyvinutých zbraní umožňujícím bojovat s nepředstavitelnou přesností i v nepříznivých podmínkách, např. v noci nebo na dálku, aplikací informatiky na vývoj zbraní aj., se dospělo k tomu, že se války stávají stále asymetričtějšími.“ Asymetrie jakožto strategie je tedy stále nevyhnutelnější.

Centrálním motivem videokoláže AiS&SiA a stejnojmenného Čermákova textu je dron jakožto militarizovaný nástroj. Dron (ze samotného toho slova může člověku naskakovat husí kůže) je tu označován za formu magie, kouzelné zaklínadlo. Nespatřen udeří na svůj cíl jako boží pěst, jako blesk z čistého nebe. Podle Čermáka jsme v souvislosti s preparovanými drony, které plní mj. funkci přenašečů a svrhovatelů granátů a bomb, konfrontováni s ambivalencí sofistikovanosti a primitivismu. DIY videa vedle záznamů dronů přímo v akci v Syrii nebo Iráku ukazují jak snadno je možné vražedný stroj vyrobit. Z pohledu vojenského analytika Nicka Waterse přinášejí ovšem drony do boje (paradoxně) etický aspekt, a to vzhledem ke své přesnosti, díky níž je možné efektivněji zasáhnout stanovený cíl bez vedlejších ztrát. „Svět je najednou nějaký hrubý a zároveň brilantně sofistikovaný.“

V Čermákově videu i textech (které můžeme v jistém smyslu také vnímat jako asymetrické, neboť pro diváka, který k nim přistupuje zvenku, budou pravděpodobně vždy do jisté míry neprostupné) ovšem nejde bezvýhradně o racionální analýzu jednoho konkrétního fenoménu. Umělce zajímají širší struktury a procesy – ať jsou to ekonomicko-politické mechanismy globálního kapitalismu, tvorba historie a paměti, formy a úlohy zobrazení nebo technologický pokrok spojený s post-humánním vývojem světa. „Konec světa nemusí nutně znamenat konec světa, ale jen náš konec.“ Ta představa není asi pro většinu z nás příliš příjemná, jak ale píše Čermák v dalším textu, transformace prochází skrze člověka, předchází lidskému a může ho tedy zřejmě i překonat. Transformace je tudíž přirozená a my jsme její součástí, nikoli nutně jejím hybatelem a regulátorem. Transformace tak nevyhnutelně v budoucnosti přinese zase nové formy asymetrií – například mezi tělem a artificiální neuronovou sítí. Kdo ví.

Tereza Jindrová