Intervence #16: Pavel Kopřiva

Intervence #16: Pavel Kopřiva

Lokální problém

Od července do konce září 2019 zdobí vnitřek nádrže kolínské vodárenské věže dílo současného umělce Pavla Kopřivy. Jedná se o instalaci různě velkých „kapek“ z  foukaného skla, jež jsou zevnitř pokovované, takže mají stříbrný zrcadlový povrch a připomínají kapky rtuti. Unikátní technologie stříbření skla, kterou umělec pro tvorbu těchto objektů vyvinul spolu se svou ženou, inspirovala mj. řadu designérů. 

Pavel Kopřiva vytvořil tuto sérii kapek původně v roce 2001 jakožto finalista Ceny Jindřicha Chalupeckého pro výstavu v  Národní galerii v  Praze. Umělec tehdy instalaci nazval  Lokální problém  a pracoval s  představou, že do prostoru galerie prosáklo cosi mimozemského. Dokonalost a uhrančivost kapek by měla podle autora kontrastovat s  pocitem, že je něco špatně. Tento tíživý dojem posilovala v  rámci původní výstavy zvuková složka, která je do instalace v  Kolíně poprvé od roku 2001 opět začleněna. Jde o koláž zvuků nalezených v rozhlasovém archivu a spojených s  vodou a protékáním. 

Právě skrze téma vody je možné toto dílo Pavla Kopřivy nově aktualizovat. Nacházíme se v objektu věže, která dřív sloužila k  zásobování města vodou. Když se během letních měsíců rozhlížíme z  vyhlídkové věže, může se snadno stát, že spatříme krajinu lačnící po kapkách deště. Nedostatek vody je i v  naší zemi rok od roku citelnější. Krása umělecké instalace se tak oproti původní ideji umělce může paradoxně stát mementem velmi pozemského, ale současně globálního problému. Uvědomit si, že záleží na tom, jak se staráme o naše vodohospodářství, krajinu, planetu, je prvním krokem k  řešení tohoto problému, a záleží přitom na každém z nás. 

Doc. MgA. Pavel Kopřiva Ph.D.  (nar. 1968) je umělec pracující s multimediálními instalacemi a sklem. Pedagogicky působí na Fakultě výtvarných umění UJEP v Ústí nad Labem a na sklářské škole v Kamenickém Šenově. Více o autorově tvorbě naleznete zde.

Rozhledna Vodárna  patří k dominantám města Kolína, byla postavena v roce 1928 dle projektu J. V. Hráského a architekta Františka Jandy, žáka Jana Kotěry. V roce 2010 byla prohlášena za kulturní památku. Čtyřicet pět metrů vysoká věž, která byla po rozsáhlé rekonstrukci otevřena jako rozhledna, nabízí vyhlídku z nejvyššího patra, bezbariérový ochoz, a je zde umístěno i malé informační centrum. 

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím