Alexandra Pirici: Křehké nástroje účasti

Alexandra Pirici: Křehké nástroje účasti

Harmonogram (denně, kromě pondělí):
14-15h – Korzo (prostor výstavy Cena Jindřicha Chalupeckého 2018)
15-16h – Malá dvorana
16-18h – ochoz Malé dvorany (1. patro)

Performeři: Paul Dunca, Paula Gherghe, Farid Fairuz, Maria Mora, Cristian Nanculescu


Zahraničním hostem letošní výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého je rumunská umělkyně a choreografka Alexandra Pirici, která na sebe v mezinárodním kontextu poprvé výrazně upozornila v roce 2013, kdy spolu s Manuelem Pelmusem reprezentovala Rumunsko v rumunském národním pavilonu na Benátském bienále. Pirici se českému publiku představí vůbec poprvé, a sice s projektem 
Křehké nástroje účasti, který prostřednictvím těl skupiny performerů zpřítomňuje v galerii sérii několika desítek historických okamžiků a kulturních odkazů – od popravy manželů Chaucheskových, přes píseň Céline Dion či reklamu na Coca-Colu, až po nápadně podobné projevy prvních dam USA, Michelle Obamové a Melanie Trumpové. Pro pražskou verzi doplnila Pirici projekt o dvě nové situace: Dubčekův projev po návratu z Moskvy v srpnu 1968 a dílo Východ-Západ, s nímž v roce 2013 získal Cenu Jindřicha Chalupeckého Dominik Lang.

 

Alexandra Pirici (nar. v roce 1982 v Bukurešti) absolvovala klasické studium tance, choreografie a umění. Ačkoli vzešla z tohoto přísně tradičního prostředí, přirozeně vplynula do světa umění – její díla byla čím dál experimentálnější a divadelní jeviště jí začalo být příliš úzké. První dílo v kontextu výtvarného umění představila v roce 2011 v Bukurešti. Pod názvem If You Don’t Want Us, We Want You v něm performeři skulpturálně obohacovali historické památky města a kladli tak lidské tělo do spojitosti s kamenem a bronzem. V roce 2013 Pirici upoutala pozornost mezinárodní veřejnosti, když společně s choreografem Manuelem Pelmusem představila rodné Rumunsko na Benátském bienále. Prostřednictvím performerů nezapomenutelným způsobem zinscenovala „nehmotnou retrospektivu“ mezinárodní přehlídky, kdy znovustvořila umělecká díla, akce i kontroverzní momenty z historie bienále. V roce 2014 se zúčastnila veřejného programu Manifesty 10 v Petrohradě, kde performeři pod jejím vedením skulpturálně obohacovali městské památky. V roce 2016 ji pak umělecký kolektiv DIS pozval na 9. Berlínské bienále, kde vytvořila své slavné znepokojivé dílo. Performeři v oblecích převádějících pohyb do digitální podoby sehráli „30 nejzásadnějších příběhů“, jež nabyly podoby webového obsahu, s nímž návštěvníci mohli interagovat, a jež byly seřazeny podle algoritmu vlastní výroby v duchu facebookového algoritmu „EdgeRank“.

V roce 2017 vytvořila Alexandra Pirici průběžnou akci Leaking Territories pro Skulptur Projekte Münster, a ta se stala jednou z nejdiskutovanějších děl této desetileté umělecké přehlídky. Skupina herců obsadila místnost na radnici, kde byla v roce 1648 podepsána řada mírových úmluv známých jako Westfálský mír. Tanečníci propojili historické dějiště s podobnými místy po celém světě, jako je náměstí Nebeského klidu či Varšavské ghetto, a to tak, že nejprve odrecitovali vzdálenost, která obě místa dělí, a poté vzdálené události znázornili. Jindy se proměnili ve „vyhledávač Google“ a předváděli termíny vyhledávané na internetu, jež jim vybírali lidé z publika, a na dotazy odpovídali explicitně podle snadno vnímatelných parametrů, jako je věk, pohlaví či ukazatele sociálního statusu, přičemž ve výsledcích vyhledávání znázorňovali i předsudky, jež se s nimi v online světě pojí.

 

Křehké nástroje účasti odkazují k následujícím obrazům, projevům, situacím, událostem a kulturním artefaktům: 

Mem se „zmateným Travoltou“; báseň Anny Achmatovové „Země, jež není mou“; záběry z popravy manželů Ceausescových během rumunské revoluce z roku 1989; David Cameron, Helle Thorning-Schmid a Barack Obama si dělají selfie na pohřbu Nelsona Mandely; úryvek z písně Grace Jones „Slave to the Rhythm“; bolivijský prezident Evo Morales leští boty po vítězství ve volbách; zakrytí tapiserie Guernica na půdě OSN během projevu Colina Powella obhajujícího americkou intervenci v Iráku; atentát na ruského ambasadora Andreje Karlova provedený tureckým střelcem ve výstavních prostorách v Ankaře; obraz Rembrandta van Rijna „Únos Evropy“; poslední projev Salvadora Allendeho pronesený 11. září 1973 před smrtí během Amerikou podporovaného převratu proti první demokraticky zvolené socialistické vládě v Chile; fotografie aktivistické skupiny STAR (Street Transvestite Action Revolutionaries); zatčení ruských protestantů za držení neviditelných transparentů; první svobodné televizní vysílání během rumunské revoluce v roce 1989; čtení poezie s Marshou „Pay It No Mind“ Johnson; instalace Josepha Beuyse „Plight“; reklama na japonskou whisky, kterou Beuys natočil, aby kofinancoval svůj projekt „7000 dubů“ pro výstavu documenta; Tommie Smith a John Carlos zvedají pěst během předávání medailí na Olympijských hrách v Mexico City 1968 – jejich gesto se stalo „lidskoprávním“ pozdravem; „právo být zapomenut“ – zákon o ochraně osobních údajů; „devadesátkový“ song George Michaela „Freedom“; Bill Clinton se omlouvá národu za vztah s Monicou Lewinskou; scéna z filmu „Ptačí klec“; 3D ztvárnění zabití Usámy bin Ládina; protestní akce Erdema Gündüze „Stojící muž“; píseň Céline Dion „My Heart Will Go On“; falešný tlumočník znakového jazyka z pohřbu Nelsona Mandely; emotikony; Melania Trump a Michelle Obama pronášejí podobné projevy na republikánském a demokratickém sjezdu v roce 2008 a 2016; choreografie na „Umírající labuť“; pobodání návštěvnice na Art Basel považované za performance; fotografie Hillary Clintonové, jak mává svým příznivcům, kteří si s ní dělají selfie; památník Mohameda Bouaziziho znázorňující jeho vozík s ovocem, jejž vztyčili místní umělci v tuniském městě Sidi Bouzid; vyhledávač „Google“; obraz Natalie Gončarovové „Cyklista“; scéna s monolitem z filmu Stanleyho Kubricka „2001: Vesmírná odysea“; Zeď nářků v Jeruzalémě; muž stojící proti tanku během protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989; reklama na Coca-Colu.

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím