Intervence #26: Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky

Intervence #26: Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky

Technologie proutek

Dva ze čtyř členů Pracovní skupiny pro výzkum mimosmyslové estetiky, Jan Kolský a Matěj Pavlík, připravili nový projekt, kterým navazují na svou realizaci pro Cenu Jindřicha Chalupeckého 2020 v galerii PLATO Ostrava. Autoři opět představují svůj film Hledání proutkařů pomocí sucha a dále rozvíjí téma psychotroniky, tentokrát i v souvislosti s českým vojenstvím.

Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky byla založena v roce 2017. Jejími stávajícími členy jsou Jan Kolský, Vojtěch Märc, Matěj Pavlík a Peter Sit. Práce skupiny vychází z probíhajícího výzkumu československé parapsychologie a také z přesvědčení, že se umění může stát prostředkem sociálního poznání. Skupina ohledává meze vědy a umění a zkoumá jejich mnohdy ezoterický jazyk.  Vztahuje se k technologiím a magii, jejich souvislostem s uměním, jejich příležitostné nerozlišitelnosti a k různým podobám racionality, která se v nich uplatňuje.  Ověřuje, jak se mimosmyslovému vnímání vystavuje současné umění, pojímané coby součást odkouzleného a znovu se zakouzlujícího světa. Od výzkumu jevů jako telepatie či telekineze si slibuje tříbení pozornosti vůči nestandardním způsobům vytváření a přenosu informací i podivným postupům manipulace. Výstupy Pracovní skupiny byly prezentovány mimo jiné v Ateliéru Josefa Sudka v Praze v rámci Fotograf Festivalu, v galerii Kurzor v Praze, v prostoru LOM v Bratislavě, na internetu nebo v lese v rámci programu Institutu úzkosti.

 

Kurátorský text

Celá živá i neživá příroda, člověk a ostatní organismy, jsou ponořeny v oceánu energetického éteru.“ říká podplukovník Ing. Václav Morávek, vedoucí vědeckého kroužku psychotroniky na Vysoké vojenské technické škole v Liptovském Mikuláši, v dokumentu Viliama Poltikoviče z roku 1990. Pojem „energetické pole“ vysvětluje jako mnohosložkové fyzikální pole, ve kterém je ponořena celá naše Země i ostatní tělesa ve vesmíru. Jeho deformací vznikají tzv. geoanomální zóny, jako jsou dutiny, geologické zlomy, podzemní vody apod. Tyto zóny ovlivňují vše živé na planetě, a člověka především. Naše stabilita je jejich vlivem narušena a podle psychotroniků může docházet i k vážným fyzickým i psychickým onemocněním.

Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky (pro tuto výstavu zastoupena Janem Kolským a Matějem Pavlíkem) se dlouhodobě zabývá tzv. parapsychologickými jevy v československé historii. Své úvahy o nestandartních přenosech energie, myšlenek, informací, ale i hmoty (známých pod názvy telepatie, telekineze či telestezie) nyní směřují k užití ve vojenství. Odkrývají souvislosti a nepříliš známá fakta o československé vojenské výzkumné praxi, která se proslavila i v zahraničí a svůj vrchol zažila v druhé polovině 20. století v období tzv. psychologických válek, jejichž metody přežívají dodnes. Právě psychotronika tehdy aspirovala na rozhodující roli ve vedení studené války, jak napovídají tehdejší propagační vojenské filmy. Autoři, z pozic vizuálních umělců, zároveň poukazují na samotný objekt virgule - na fascinující možnosti tak tvarově a materiálově jednoduchého předmětu, jež má v dialogu s určitým nastavením lidského vědomí nezanedbatelné výsledky. Zajímavostí je, že v současné době mají dokonce některé armádní technologie, používané k detekci objektů či osob, také jakousi hybridní podobu tradičního proutku.

Instalace Technologie proutek dokumentuje tato a další témata skrze trojici médií. Jedním z nich je film Hledání proutkařů pomocí sucha, který byl poprvé představen na výstavě Cena Jindřicha Chalupeckého 2020. Jedná se o dvě případové studie mimosmyslového vnímání. Autoři portrétují osobnost ložiskového geologa v penzi, který je natáčen při vedení proutkařského kurzu, a vystudovaného geofyzika, který svou vlastní metodikou zaměřování a odstiňování geopatogenních zón působí při stavbě obytných domů, ale i na zakázkách pro soukromé či státní instituce. Vedle filmového dokumentu je představena autorská fotografie, jež rekonstruuje praxi hledání objektů skrze mapu pomocí virgule. Posledním dokumentem je série fotogramů. Tato technika umělcům umožnila reprodukovat a kopírovat dobové spisy, doplňovat je a vrstvit do fiktivních narativů. Můžeme tak mluvit o (re)konstrukci historického archivu či jakési informační asambláži. Text použitý jako základ pro fotogramy se našel v pozůstalosti Zdeňka Rejdáka, zakladatele psychotroniky, a pravděpodobně vzniknul v 80. letech za účelem obhajoby existence semináře Ing. Václava Morávka a jeho unikátního výzkumu psychotroniky ve vojenském prostředí.

Výstava není kritikou ani vyzdvihováním psychotroniky, ale spíše pozorováním a záznamem procesu umělecko-vědního výzkumu. Faktické informace slouží umělcům jako výchozí bod pro další interpretace. V kontextu mezioborových dialogů poukazují na možnosti vizuálního jazyka, skrze který lze komunikovat jevy, jež nejsou uchopitelné smysly. V obecnější rovině se pak můžeme ptát, kam až sahá moc obrazu a jeho schopnost ovlivňovat realitu.

text: Barbora Ciprová

 

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím