Intervence #22: Elementy

Intervence #22: Elementy

Na výstavní intervenci s názvem Elementy byla prezentována umělecká tvorba dvou současných umělkyň a dvou umělců. Jejich díla, vybraná a instalovaná s ohledem na specifický prostor bývalé hutní haly sklářské hutě František, představují výběr současného českého videoartu a v případě Tomáše Roubala také experimentálního materiálového přístupu k sochařství.

Vizuální úvaha Nikoly Brabcové Leknínový čaj srozumitelně a zároveň obsáhle formuluje celostní povahu vztahů různých entit čerpajících svou výživu, sílu i materiálové zdroje z půdy. Video je poetickou analýzou růstu rostlin, které jsou příkladem esenciálního významu půdy pro veškerý organický i anorganický život. Zemina, ve které jsou ukotvené, představuje základní bod, ze kterého všechny rostliny rozvíjí symetricky svá “těla” – směrem dolů k zemskému jádru a také směrem vzhůru k nebi a vesmíru. Příklad rostlin tak výmluvně ilustruje nutnost pečovat o prostředí, ve kterém žijeme.

Video Aleny Kotzmannové s názvem My Cup Of Sea (Můj šálek moře) kombinuje fotografie z okolí řeky Sázavy z nedávné doby s momenty z plavby po této řece zachycenými na skleněných diapozitivech datovaných cca do roku 1907, pocházejících z archivu autorčina pradědečka, hudebníka sloužícího na lodích rakousko-uherského válečného námořnictva. 

Heavy Heaven (Ztěžklé nebe) autora Michala Kindernaye se zabývá poselstvím o konci světa. Video ukazuje každodenní pohled na oblohu protkanou stopami zplodin, které na ní zanechávají letadla. Navzdory tomu, že nutnost celosvětově snížit uhlíkovou stopu jak v průmyslu, tak v celé společnosti, je již obecně uznávána, letiště bez jakékoli kritiky neustále rostou, staví se další terminály a přistávací dráhy a dokonce celá nová letiště. Autor videem upozorňuje na fakt, že letecká doprava znečišťuje nejen vzduch a vodu, způsobuje emise olova a ozáření, ale je také zdrojem hlukového znečištění, které má vliv na všechny žijící organismy na planetě.

Monumentální socha Tomáše Roubala instalovaná v bezprostřední blízkosti sklářské pece představuje příklad současného experimentálního přístupu k sochařství v jeho nejprogresivnější podobě. Struktura vytvořená roztavenou ocelí rukodělným procesem simulujícím princip 3D tisku – postupným tavením a nanášením jednotlivých vrstev syrového materiálu – je doplněná o instalaci z ochranné svařovací záclony evokující umělecký ateliér a dílnu, ve které byla vytvořena.

Každé z vystavených uměleckých děl nese své vlastní unikátní poselství, kromě toho ale také obsahuje vazbu na některý ze základních přírodních elementů, případně materiálů, která rezonuje s atmosférou hutě, jejímž původním účelem byla výroba a zpracování skla. Pro vznik tohoto mnohoúčelového materiálu je zapotřebí přítomnost ohně, vzduchu, vody a písku získaného ze země, což jsou zároveň motivy, jejichž přítomnost můžeme nalézt ve vystavených dílech.

Tento web využívá k poskytování služeb, personalizaci reklamy a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Používáním těchto webových stránek souhlasíte s využitím souborů cookie.

Souhlasím