Česko-argentinský umělec Federico Díaz (*1971) na pražské Akademii výtvarných umění postupně prošel ateliéry Stanislava Kolíbala, Karla Malicha a Aleše Veselého. Stipendijní pobyty absolvoval v Alexander-Dorner-Kreis, na Cité Internationale des Arts a v Sorosovu centru pro současné umění. Zabývá se především experimenty v oblasti nových médií a interaktivních instalací. Mezi hlavní objekty jeho zájmu patří vztah mezi člověkem, vědou a uměním, ekologické a urbanistické problémy, nebo vesmír. Zajímá ho umění vznikající bez zásahu autora, na základě algoritmů a systémových kroků. Věda a umění jsou pro něj neoddělitelně propojeny. Prostřednictvím nejnovějších technologií konstruuje jakési umělé prostory či virtuální reality, přímo vycházející z potenciálu těchto technologií. Přehodnocuje roli člověka ve světě, v němž dochází k rychlým změnám – vědeckým či globálním. Soustředí se i na tvorbu architektury a designu. Pedagogicky působil na Fakultě sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně a mezi lety 2007 a 2014 vedl Ateliér supermédií na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Je držitelem ceny Premio Internazionale “Lorenzo il Magnifico” z bienále v Florencii a ceny nadace Nicola Trussardi na Milano Europe Futuro Presente. Vystavoval mimo jiné v Mori Museum Tokyo, ICA London, ZKM Karlsruhe, na Ars Electronika Linz, MASS MoCA, PS1 MoMA, Miami Art Basel, nebo na 53. Benátském bienále. V roce 2010 reprezentoval české umění na Světové výstavě EXPO v Šanghaji.