Cooking Sections – Salmon: Traces of Escapees

Lososí farmy jsou tvořeny oky rybářských sítí, základního stavebního prvku těchto podmořských výkrmen. Výkaly, medikamenty, syntetické barvy a paraziti se jimi valí ven a znečišťují okolní vody. I když se některá ze sítí protrhne, zůstávají chovaní lososi v zajetí; nedokážou totiž uniknout svému vlastnímu modifikovanému tělu.

Během programu Jury Meetingu proběhne zahájení výstavy zahraničních hostů letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého, kterými jsou  Daniel  Fernández  Pascual  a Alon  Schwabe  působící  pod názvem  Cooking  Sections.

Jejich praxe se soustředí na zkoumání komplexních problémů globálně propojeného světa, a to především na příkladech z oblasti zemědělství a produkce potravin. Cooking Sections tak odkrývají sociálně-ekonomické, historické, politické a environmentální souvislosti.
Nová multimediální instalace týkající se ekologických dopadů chovu lososů je součástí jejich dlouhodobého projektu Becoming CLIMAVORE a navazuje na výstavu Salmon: A Red Herring. Výstava zprostředkuje českému publiku nejaktuálnější tvorbu této umělecké dvojice, která je mimo jiné letos nominována na prestižní britskou Turner Prize. 

Kurátorský text

Máte rádi lososa? Surovina, která byla ještě před deseti lety v České republice vnímána spíš jako luxusnější a mimo jiné tak v některých domácnostech nahradila tradičního kapra na Štědrovečerní tabuli, je dnes již i u nás široce rozšířená a dostupná. Losos je součástí nabídky gurmánských restaurací i provozoven rychlého občerstvení. Na obecné popularitě losos příliš neklesnul ani poté, co se médii rozšířily zprávy o toxicitě ryb z velkofarem [1]; nebo když Ministerstvo zdravotnictví v roce 2016 varovalo před konzumací divokého lososa, jenž obsahoval parazita způsobujícího anisakiózu. [2] Dilema volby mezi antibiotiky napěchovaným lososem z norských či skotských farem a dražším divokým lososem (který také není bez rizika – kromě parazitů může totiž obsahovat škodlivé látky přímo ze znečištěných oceánů), by v Česku možná mohl “vyřešit” nový model vnitrozemního chovu lososa, jak by si přáli čeští podnikatelé s vizí „středoevropského moře”, z nichž si prý někteří se svými lososi i zaplavou… [3]

Málokdo si dnes ale už uvědomuje, že losos byl v českých zemích doma už dávno. Dokonce patřil až do středověku mezi významnou součást jídelníčku českého obyvatelstva. Do zavedení chovu kapra v rybnících ve 12.–13. století, byl losos obecný (Salmo salar) nejdůležitější rybou z hlediska výživy našich předků. Ve velkém počtu táhli lososi každoročně od konce zimy do pozdního podzimu Labem a jeho přítoky do horských řek na svá trdliště. Intenzivní rybolov a především stavba vysokých jezů a nakonec ve 20. století stavba přehrad však způsobily definitivní vymizení českého lososa. [4] Od roku 1998 probíhá projekt navrácení divokého lososa do našich řek. Genofond vyhynulého českého lososa nahrazují druhy z Irska, Švédska nebo Norska. [5]

Umělecká dvojice Cooking Sections (Alon Schwabe a Daniel Fernández Pascual), se ve své praxi zabývá tím, jak se mocenské a ekonomické uspořádání světa ukazuje na problematice jídla: co jíme, odkud potraviny pochází, jak jsou distribuovány, zpracovávány a konzumovány, kdo z toho těží a kdo je vytěžován. Prostřednictvím instalací, performancí a videí zkoumají oblasti na průsečíku mezi výtvarným uměním, architekturou, ekologií a geopolitikou. Ačkoli vychází bezprostředně především z britského kontextu, jejich multimediální instalace Salmon: Traces of Escapees [6] má co říct i publiku v Moravské galerii v Brně, protože představuje lososa jako aktéra procesů na globální úrovni a současně vyvolává otázky také o vývoji zdejšího (životního) prostředí, zemědělské výroby a stravování. 

Osmi-kanálová projekce na podlahu galerie nám odhaluje absurdně tragickou existenci lososů v obřích síťových klecích: „Instalace zkoumá ekologický dopad lososích farem ve Skotsku, který je viditelný daleko za hranicemi rybích výkrmen a jejich síťových klecí. Exkrementy, medikamenty, syntetická barviva a paraziti se valí ven a znečišťují okolní vody. Ale i když se sítě protrhnou, chovní lososi zůstávají v zajetí; nemohou již uniknout svým vlastním upraveným tělům.“ Projekt je druhou kapitolou trilogie o produkci potravin založené na exploatačních systémech, které přivádějí životní prostředí na pokraj kolapsu.

První kapitola nazvaná Salmon: A Red Herring se zabývala fenoménem “lososové” barvy (salmon pink). Umělci v tomto projektu upozorňovali na krmení lososů barvivy, která mají za účel splnit očekávání spotřebitelů od lososího masa a stimulovat tak prodejnost. Lososová barva se ale v podání Cooking Sections stává zároveň ukazatelem změn - a to jak naší planety (jejíž paletu proměňuje stále výrazněji lidská činnost - včetně chovu přibarvovaných lososů), tak našeho vnímání a očekávání toho, co je “přírodní” a “přirozené”.

Propast mezi tím, jak se nám skutečnost jeví a tím, jaká opravdu je, je silným motivem také výstavy v Moravské galerii. Realita produkce i konzumace lososů je zde zpřítomněna obrazem uzavřeného kruhu intenzivního farmaření, ze kterého v konečném důsledku nelze uniknout. Lososa můžeme v tomto kontextu vnímat také jako zástupný motiv, jako případovou studii, která odkrývá mnohem širší souvislosti našeho bytí ve světě a jeho provázanosti s dalšími entitami a systémy. Domestikovaná a “šlechtěná” ryba, jejíž existence byla zcela podrobena utilitárním lidským potřebám, je mlčícím svědkem i živoucím nositelem změn - vlastního těla i životního prostředí. Jak popisuje výstava, lososi můžeme dokonce identifikovat jako nástroje kolonizace - ať už v makro měřítku (viz příklad Maorského obyvatelstva Nového Zélandu) nebo v mikroskopické realitě našich vlastních střev. Důraz, který je v narativu Salmon: Traces of Escapees kladen na polopropustnou povahu sítě, připomíná fascinaci australské filosofky Astridy Neimanis fungováním membrán. Pro Neimanis, která razí myšlenku tzv. hydrofeminismu, je právě voda, jež prostupuje veškerá živá i neživá těla, ultimátním/výsostným aktérem propojenosti “jednotlivce” s dalšími jednotlivci i s celým okolím. V důsledku tak v duchu post-humanismu podemílá samotnou představu ohraničené individuality. Cooking Sections v tomto duchu na příkladu lososů sledují “tekutost” genetické informace a ukazují nám tak metaforu “o nemožnosti uniknout z klece, v níž jsme nikdy nežili. [...] Útěk je klam. Neexistuje žádný „vnějšek“ mimo post-druhové tělo nebo postindustriální habitat. Lidé jsou virem, kterému lososi nemohou uniknout.”

Cílem činnosti Cooking Sections, ale není pouze zvedat varovný ukazovák a vykreslovat destruktivní dopady lidské činnosti. Nedílnou součástí jejich projektů je aktivní přístup postavený na osvětě a snahách o zpomalování negativních proměn životního prostředí - jako je například ztráta biodiverzity nebo destrukce ekosystémů. Umělci využívají estetické a emoční působení prezentovaného díla, aby zároveň publiku předali informace podložené jejich intenzivním výzkumem. Výstava Salmon: Traces of Escapees, jež měla premiéru letos na podzim v rámci Turnerovy ceny, je součástí dlouhodobého projektu CLIMAVORE [7], jehož cílem je nahlédnout, jak by se lidé měli stravovat, vzhledem k tomu, že svým jednáním způsobují změnu klimatu. V rámci tohoto projektu pracují Cooking Sections s komunitami na pobřeží oceánu, propagují alternativní suroviny, jako jsou mořská zelenina, řasy a mlži, jelikož zlepšují kvalitu půdy a vody a zároveň kultivují mořské biotopy. Do diskuze se zapojují i odborníci z oblasti ekologie, mořské biologie, agronomie, výživy a inženýrství. Součástí konceptu je také projekt přesahující zdi galerií s názvem Becoming CLIMAVORE, apelující na muzejní a galerijní restaurace na stáhnutí lososa ze svých jídelních lístků a zavedení speciálních pokrmů (v originále CLIMAVORE dishes), které nenarušují lokální ani přímořský ekosystém, ale naopak se produkce využitých surovin podílí na regenerativních procesech. [8] V souvislosti s výstavou v Pražákově paláci se do projektu zapojila také galerijní restaurace Café Morgal.
Pozn.:

[1] Např. https://zdravycech.cz/lososi-z-farem/
[2] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-zdravotnictvi-varuje-pred-konzumaci-zavadneho-lososa-obsahuje-parazita_201608121840_pholinkova[3] https://forbes.cz/moje-ryby-maji-wellness-pochvaluje-si-podnikatel-chovajici-ceske-lososy/nebo www.nase-voda.cz/chov-lososu-uprostred-brna-je-mozne/
[4] https://www.nzm.cz/aktuality/pred-80-lety-vymizel-z-ceskych-rek-labsky-losos
[5] https://hakaimagazine.com/news/lessons-bohemian-salmon/
[6] Přeloženo Losos: Stopy uprchlíků.
[7] Jedná se o složeninu anglických slov „climate“ (klima) a herbivore/carnivore (býložravec/masožravec). Do češtiny bychom tento termín mohli volně přeložit jako „klimažravec“ – tedy ten, kdo se stravuje s ohledem a v důsledku klimatických a ekologických změn.
[8] https://becoming.climavore.org/

Cooking Sections (Daniel Fernández Pascual & Alon Schwabe) žijí v Londýně a Lisabonu, ale působí po celém světě. Svoji tvorbu popisují jako „prostorovou praxi“ – pohybují se v transdisciplinárním poli, v němž se umění či architektura potkává s geografickým, ekonomickým či sociologickým výzkumem. Důležité je pro ně nacházet průsečíky mezi děním na lokální úrovni a globálními infrastrukturami, ať už finančními, či technologickými. V roce 2014 byli součástí prezentace v americkém pavilonu na Benátském bienále a vystavovali také na 13. bienále v Sharjah či na Manifestě 12 v Palermu (2018). Jejich práce byla rovněž představena v Serpentine Galleries v Londýně, v Neue Nationalgalerie v Berlíně, ve Storefront for Art & Architecture v New Yorku, v HKW v Berlíně či v Peggy Guggenheim Collection v Benátkách. V současnosti vedou jeden z ateliérů na Royal College of Art v Londýně a jsou hostujícími pedagogy na Akademii výtvarných umění v Mnichově. V roce 2019 získali zvláštní cenu v rámci Future Generation Art Prize a byli finalisty na Visible Award pro sociálně angažovanou uměleckou praxi. V letošním roce byli nominováni na prestižní britskou cenu Turner Prize.

Foto: Tomáš Souček

zobrazit všechny fotky (12)

skrýt fotky